Bazilika sv. Prokopa: Když gotika promlouvá

Třebíčský zámek s bazilikou sv. Prokopa je místem, kde se historie snoubí s filmovým uměním. Místem, kde kameny ožívají na filmovém plátně a kde se prolíná realita s fantazií.

Monumentální bazilika sv. Prokopa, klenot románsko-gotické architektury, se stala dominantou nejednoho filmového záběru. Její majestátní interiér s klenutými stropy a tajemnými zákoutími dodává filmovým scénám punc jedinečnosti. Představte si, jak se v chladném kamenném interiéru rozléhá chorál mnichů nebo jak se v přítmí kaplí odehrávají scény plné napětí a emocí.

Třebíč na filmovém plátně: Od UNESCO po historické drama

Třebíčský zámecký areál s bazilikou sv. Prokopa a židovskou čtvrtí se staly oblíbenými kulisami pro filmové tvůrce. Zde se natáčely scény z dokumentárního cyklu Národní klenoty – památky UNESCO (2012), kde Miroslav Táborský představil jedinečnost Třebíče.

Díl o Třebíči si můžete přehrát ZDE.

Bazilika sv. Prokopa posloužila jako dějiště několika historických filmů a seriálů:

• Hlas pro římského krále (2016) o Karlu IV. s Kryštofem Hádkem v hlavní roli.
• Jan Hus (2015) s Matějem Hádkem, drama o smyslu pravdy a oběti.
• Markéta Lazarová (1967), proslulé historické drama natočeno Františkem Vláčilem dle stejnojmenné knihy Vladislava Vančury.
• Podivný host (1989), česko-polská koprodukce o básníkovi François Villonovi.
• Faust a Markéta (1973), filmové zpracování slavné lyrické opery s Magdou Vašáryovou a Milanem Kňažkem.

Krypta baziliky se objevila v kriminálním mysteriózním filmu Ztracená brána (2012) režiséra Jiřího Stracha. Také v historickém dramatu V erbu lvice z roku 1994, kde byl vyprávěn příběh paní Zdislavy z Lemberka, ženě s léčitelským darem.

Třebíč tak nabízí unikátní spojení historických památek a filmového umění.