Nová éra rabinátu v židovské čtvrti
Znovu se do něj vrátí život
Dům rabína, tzv. rabinát, v třebíčské židovské čtvrti na Tichém náměstí přímo naproti Přední synagoze prošel dvanáctiměsíční náročnou a citlivou rekonstrukcí. Vlastníkem budovy je Brněnská diecéze Církve československé husitské. Slavnostní otevření a s ním spojená prohlídka opraveného rabinátu se uskutečnila v pátek 26. dubna 2024.
„Nově opravený dům je otevřen všem lidem dobré vůle. Propojuje náboženství i kultury a přejeme si, aby se stal oázou klidu, tvořivosti a vzájemného porozumění,“ shrnuje Juraj Dovala, biskup Brněnské diecéze Církve československé husitské.
Rabinát je dokladem historického vývoje komunity
Dům Tiché náměstí 4/4 (Zámostí) - dům rabína je mimořádným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí židovské komunity, především od doby požáru v roce 1821 do poloviny 20. století. Dům skrývá ve své dispozici renesanční jádro se zbytkem provozní výbavy. Klenební konstrukce jsou z období baroka a klasicizmu. Přestavby po požárech v průběhu 19. století respektovaly charakter požadavků provozu rabínského domu.
Po druhé světové válce, kdy byla židovská obec zrušena, se rabinát dostal do soukromých rukou. V roce 2015 ho koupila Brněnská diecéze Církve československé husitské, která cítí velkou odpovědnost a závazek k tomuto místu, představujícímu historii třebíčské židovské čtvrti.
Dům, do kterého se znovu vrátí život
V přízemí se nyní nachází dva víceúčelové prostory se sociálním zázemím a odpočinkovou zahradou v prostoru vnitrobloku. Místnosti budou využívány k setkávání, bohoslužbám, přednáškám a zájmovým činnostem pro děti, mládež i seniory). V prvním patře rabinátu vznikly dva byty. V domě je zachována památkově hodnotná původní dispozice. Prostor bude zpřístupněn veřejnosti jako součást prohlídkových tras, které zajišťuje Městské kulturní středisko.
Kulturně-historická hodnota domu je značná
Rabinát patří k nejvýznamnějším stavbám na území památky světového dědictví Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. Kulturně historická hodnota objektu spočívá v jeho zasazení do urbanistické struktury, půdorysu, celkovém objemu a tvaru, rozmístění a proporcích některých otvorů, celistvosti střešního pláště a hlavně v dochované hmotné podstatě - v korpusu nosných konstrukcí, vnitřní dispozici, včetně hluboké průchozí síně a podschodišťového prostoru s torzem dřevěného žlabu, klenutém prostoru zázemí dvora v západním křídle, v povrchových úpravách stěn, stropů, kleneb, schodišť a v autentickém prostoru půdy s přístupovým schodištěm a krovem nezatíženým adaptací podkroví.