RULA (pararula)

Ruly jsou nejhojnějšími krystalickými břidlicemi (souborně se spolu s fylity označují jako metapelity) při vyšších stupních metamorfózy (přeměny), tedy v celé oblasti západní Moravy. Jde o tmavší břidličnatou slídnatou horninu, složenou z křemene, živců, tmavé slídy (biotitu), méně i světlé slídy (muskovitu), s menším obsahem zrn granátu, bílého vláknitého sillimanitu a jiných minerálů. Přibýváním křemene přecházejí až do kvarcitů (metamorfované pískovce). V některých případech mohou obsahovat grafit (tuhu), který vznikl přeměnou uhlíkatých organických látek. Pararuly vznikly přeměnou nejhojnějších, písčito-jílovitých mořských usazenin za vyšších teplot a tlaků v zemské kůře.

Podobné svory s relativně bohatší slídou, a zejména jemnozrnné tence břidličnaté fylity s hedvábně lesklým povrchem, vznikly ze stejných usazenin, ale za nižších úrovní metamorfózy. V oblasti vysokých teplot bývají pararuly částečně nataveny, tavenina se odděluje do proužků a prožilků. Takové smíšené horniny se potom označují jako migmatity a jsou na Českomoravské vrchovině zvláště hojné.

Vystavená pararula, částečně migmatitizovaná, pochází z Rančířova u Jihlavy. Pararuly velmi snadno zvětrávají, a proto jsou na nich vyvinuty nejkvalitnější půdy na Vysočině. Naopak se proto nehodí (na rozdíl od migmatitů) na štěrk a náročnější stavby.

Hledejte na kameni toto místo:

Na povrchu kamene vidíme tektonické zrcadlo, po kterém blok klouzal při geologických procesech. Když se podíváte pozorně, najdete na něm kousky zlatě lesklého pyritu.