PÍSKOVEC

Pískovec může mít původ jak na mořských plážích při okrajích kontinentů (případ našeho vzorku), tak i ve sladkovodních pánvích. Na rozdíl od sousední droby je pískovec znakem relativně klidného stabilního vývoje. V případě pískovce jde o stmelená zrnka písku, která tvoří prakticky pouze křemen. Velikost většiny zrn se musí pohybovat pod 2 mm, obvykle je však menší. Jde o velmi hojnou horninu sedimentárních oblastí. V Českém masivu je známe např. z rozsáhlé české křídové pánve, hojné jsou v moravské části Karpat. Červenohnědé sladkovodní pískovce se vyskytují např. v Boskovické brázdě. Některé mají vyšší obsah draselného živce a nazývají se pak arkózy (Oslavany). V jemnozrnných, často vápnitých pískovcích, které přecházejí (podle velikosti zrn) do prachovců a jílovců, se za příznivých podmínek mohou zachovat zkameněliny živočichů a rostlin. Co do druhů minerálů a hornin, je pískovec značně vytříděný, což je obvykle způsobeno faktem, že ostatní minerály (a úlomky hornin) byly při zvětrávání zcela rozloženy až rozpuštěny. Zrna křemene jsou stmelena vysráženým uhličitanem (kalcitem) nebo oxidem křemičitým (původně opálem). Časté jsou žlutavé až rezavé, zbarvené všudypřítomnými oxidy a hydroxidy železa, které pocházejí z rozkladu tmavých železnatých minerálů.

Vystavený pískovec je zcela typický právě pro pískovce křídového stáří a mořského původu. Takové pískovce vytvářejí i známá skalní města. Tvoří např. Prachovské a Adršpašské skály nebo nám bližší Toulovcovy maštale u Litomyšle. Využívají se také na kamenické výrobky, u nás už od středověku (kamenické prvky, v sochařství…).

Hledejte na kameni toto místo:

Pískovec je propustná hornina. To dokazuje třeba tento obrázek, na kterém vidíte místo, kde se při průniku vody blokem pískovce vysrážely železité sloučeniny.