BÍTEŠSKÁ RULA (ortorula)

Ortorula na rozdíl od pararuly vznikla překrystalizováním vyvřelin žulového složení. S granitem má stejné chemické složení, což se odráží i v zastoupených minerálech. Převládají v ní křemen a draselné živce, o něco nižší bývá podíl slíd. Jak tedy ortoruly odlišit? Pouze patrnou silnější deformací, tedy břidličnatou stavbou a v některých případech i přítomností deformovaných uzavřenin (tzv. xenolitů), které pohltilo původní žulové magma.

Vystaveny jsou dva typy ortorul. Jedním je bítešská ortorula, která své jméno získala od nedaleké Velké Bíteše. Je to původem nejstarší hornina této expozice a pravděpodobně i na Moravě. Minimálně některé minerály (jádra zirkonu) v ní vznikly před více než 1 miliardou let. Původní tavenina utuhla už před 580 milióny let, následné deformace v ortorule jsou mladší. Pro část bítešských rul jsou typické vložky tmavých amfibolitů – šlo snad původně o žíly čedičů, pronikajících do světlých hornin při rozpadu megakontinentu Gondwany.

Bítešskou ortorulu lze vysledovat na povrchu od Dunaje v Rakousku až možná na severní Moravu.

Hledejte na kameni toto místo:

Typické střídání světlé bítešské ruly a amfibolitu, jehož blok vidíte hned vedle. To červené na lomu jsou opět granáty, typické pro metamorfity.