SERPENTINIT (hadec)

Známý hadec představuje rozsahem vzácnější, ale charakteristickou horninu jádra Českomoravské vrchoviny, kde je sdružen s granulity. Je tomu tak proto, že vznikl z ultrabazických (tedy na oxid křemičitý velmi chudých) hornin svrchního pláště. Tyto horniny byly původně tvořeny olivínem (bezvodý železnato-hořečnatý křemičitan) s malou příměsí jiných hořečnatých křemičitanů, ale i minerálů bohatých chrómem a niklem. Typickým minerálem je známý hořečnatý „český granát“ (pyrop), který se v jiných horninách na Zemi prakticky nevyskytuje.

Původně plášťové „olivínovce“ byly vyzdviženy z hloubek až přes 70 km blíže povrchu, olivín se stal za nižších teplot nestabilní a reakcí s vodou se přeměnil v minerály skupiny serpentinu, většinou jemně šupinaté nebo vláknité, pouhým okem nerozlišitelné. Vznikl tak známý hadec, který své jméno získal nejspíš podle barvy „hadí kůže“, možná i podle pověry, že léčí hadí uštknutí.

Jedním ze známých serpentinových minerálů je viditelně vláknitý chrysotil, tedy hadcový asbest. Serpentinit může dále zvětrávat na směs opálu, chalcedonu, magnezitu, chloritů a dalších minerálů. Kromě drahokamového granátu poskytují zvětralé hadce např. niklové rudy (Bojanovice). Známější jsou mělké hořečnaté půdy na zvětralých hadcích se specifickou květenou (Mohelenská hadcová step). Vystavená ukázka typického zelenočerného hadce pochází z blízkých Hrubšic, kde tvoří podloží přírodní rezervace „Nad řekou“.

 Hledejte na kameni toto místo:

Na slunci se kovově lesknou drobné krystalky bronzitu, zatímco jiné minerály se přeměnily při metamorfóze hadce (serpentinit vznikl především z olivínu), odolnější zrna bronzitu zůstala zachována.