DEVONSKÝ VÁPENEC
Mokrá - Horákov, okres Brno - venkov
Vápenec představuje známou usazenou horninu, která je tvořena karbonáty, hlavně uhličitanem vápenatým (kalcitem). Až na malé výjimky je vždy usazeninou mořského původu, v geologické minulosti (ale i dnes) velmi významnou. Jde o horninu organogenního původu (vznikla činností organismů). Vyvinula se obvykle v mělkých, prosvětlených a teplých vodách. Nejstarší takové vápence známe tedy až z dob, kdy si organismy mohly budovat pevné vápnité schránky. Původně šlo o řasy, později o jiné organismy. Těmi důležitými byli v mladších obdobích (a i dnes jsou) koráli. Vznik vápenců také odčerpával oxid uhličitý z původní atmosféry Země a vázal jej na miliony let, tedy zásadně ovlivnil koloběh uhlíku (viz též mramor). Vápenité schránky uhynulých organismů se hromadily někdy až ve stametrových mocnostech, byly zpevněny tlakem, převážně rekrystalizovaly a někdy reagovaly s hořčíkem z mořské vody (dolomitizované vápence). Přesto běžné vápence poskytují hojné zkameněliny (fosílie), z nichž můžeme usuzovat nejen na podmínky jejich života (teplota a složení vody, vývoj života), klimatické změny na Zemi, ale i např. na délku dne a noci).
Vystaveny jsou dva vápence. Ten devonský je z konce starších prvohor. Pochází ze známé oblasti východně od Brna, pro kterou se vžil název Moravský kras (jihoslovanský název kras označuje vápencová území s jeskyněmi a propastmi). Zdejší vápence byly součástí velmi rozsáhlé platformy v oceánu, který lemoval ze severu jeden z tehdejších kontinentů v místech jižně od dnešního rovníku. Sedimentace pokračovala až do nejspodnějšího karbonu, kdy ji ukončil přínos písčitého materiálu ze zdvíhajícího se variského pohoří.
Hledejte na kameni toto místo:
