Pamětní síň Antonína Kaliny, Expozice Děti Antonína Kaliny

 příběhu Antonína Kaliny dlouhou dobu nikdo nevěděl, a to ani místní lidé. Své činy nikdy nezdůrazňoval, nehovořil o nich ani se svými blízkými, i když byl nadále v kontaktu s některými jím zachráněnými chlapci. Antonín Kalina se od světově proslulých zachránců Židů, jakými byli Oskar Schindler či Nicholas Winton, zásadně lišil. Záchranu dětí organizoval v situaci, kdy mu šlo o vlastní život. Byl totiž politickým vězněm v koncentračním táboře a v průvodních listinách gestapa měl napsáno: „Návrat nežádoucí“. Po osvobození Buchenwaldu zůstal Kalina v táboře a dohlížel na repatriaci bývalých vězňů. Zemřel v roce 1990 a jeho popel je uložen na Olšanských hřbitovech v Praze.

V Izraeli se jeho jméno těšilo velkému obdivu a vděčnosti. V roce 2012 byl Antonín Kalina in memoriam oceněn titulem Spravedlivý mezi národy, udělovaným lidem nežidovského původu, kteří přispěli k záchraně Židů před holocaustem.

Pamětní síň Antonína Kaliny byla slavnostně otevřena 17. února 2017 při příležitosti 115. výročí Kalinova narození. Kromě jeho života mapuje expozice především jeho hrdinské činy.

O dva roky později přibyla Expozice Děti Antonína Kaliny, nazvaná podle stejnojmenné knihy publicisty Stanislava Motla. Připomíná záchranu sedmi ze skoro tisícovky chlapců, kteří se později stali významnými světovými osobnostmi v několika oborech, a mezi kterým jsou třeba nositeli Nobelovy ceny ap. Osmým medailonem je připomínán lékař Jindřich Flusser, Kalinův nejbližší spolupracovník podílející se na záchraně vězněných dětí v Buchenwaldu. Všichni zachránění chlapci jsou v expozici symbolicky zastoupeni na kovovém Stromě života v podobě lístků s jejich jmény, zhotovených pasíři či uměleckými kováři ze Střední průmyslové školy Třebíč.