123. výročí narození Antonína Kaliny
Hrdiny, který zachránil stovky životů
Přijďte si připomenout činy významného třebíčského rodáka v neděli 16. 2. 2025 do Zadní synagogy.
Dne 17. 2. 1902 se narodil významný třebíčský rodák - Antonín Kalina, který zachránil více než 900 židovských dětí v koncentračním táboře Buchenwald. Ke 123. výročí jeho narození představí studenti Gymnázia Třebíč jejich bádání po osudech dětí, které Antonín Kalina zachránil.
- Program s názvem Osudy zachráněných dětí začíná v 16:00 a vstupné je zdarma.
- Od 9:00 do 17:00 bude přístupná Pamětní síň Antonína Kaliny a expozice Děti Antonína Kaliny.
- Místo konání: Zadní synagoga, Blahoslavova 43, Třebíč
Antonín Kalina * 17.2. 1902 † 26.11. 1990
Narodil se se jako druhý z dvanácti dětí ve čtvrti Kočičina a pocházel z chudé rodiny, otec byl obuvník, matka byla v domácnosti. Antonín se vyučil obuvníkem a pracoval v třebíčské továrně Busi. V roce 1925 se oženil a o rok později mu narodila dcera Blanka.
Roku 1923 vstoupil Antonín Kalina do Komunistické strany Československa a následně se stal členem obecní rady za komunistickou stranu v Třebíči. V roce 1938 z komunistické strany vystoupil, následujícího roku byl zbaven mandátu člena městské rady a 1. září 1939 byl zatčen. Přes Jihlavu a Znojmo se dostal do koncentračního tábora Dachau, kde moc času nepobyl a byl brzy převezen do Buchenwaldu, kde heslem pro věznitele bylo „Vyhlazení prací". Zde se zapojil k československému národnímu výboru – ilegální organizaci, jejíž členové získávali a šířili materiály o politické situaci a organizovali záchranné akce.
24. srpna 1944 podnikli spojenci nálet na Buchenwald, přičemž byly zničeny i některé kancelářské objekty s osobními spisy vězňů. Pokud měl být vězeň odsouzen k smrti nebo poslán do jiného koncentračního tábora, bylo možné změnit jeho spis za někoho, kdo už byl mrtvý. Takto začal Kalina zachraňovat děti z bloku č. 66. Antonín Kalina také zjistil, že v každém transportu je dvacet až padesát dětí – chlapců. Domluvil se s velitelem, aby dal všechny děti dohromady. Československý národní výbor s Kalinou nesouhlasil, protože se domníval, že když budou židovské děti pohromadě, bude snazší je poslat do plynových komor. Kalina však dal před blok číslo 66 ceduli s nápisem „tyfus“, kterého se nacisté velice báli, takže se k bloku ani nepřibližovali.
Věk chlapců se pohyboval od čtyř do osmnácti let, Antonín Kalina však mluvil o nejmladším dítěti ve věku tři a půl roku. Zasloužená pozornost je věnována i Kalinovu celoživotnímu příteli - lékaři a humanistovi Jindřichu Flusserovi, který se na záchraně chlapců aktivně a významně podílel. Kalina si doktora vzal na svůj blok, kde mu pomáhal připravovat seznamy dětí.
Před koncem války se důstojník SS zeptal Kaliny, kde má svoje Židy. Antonín Kalina mu odpověděl, že nemá žádné Židy a ti, které měl včera, odešli do transportu. Vyšlo to a Antonín Kalina zachránil další děti.
"Vždy když jsem potkal takovou malou rozedranou, špinavou, hladovou a vychrtlou dětskou postavičku, zapsal jsem si její číslo a nechal přeložit k sobě…"
