Sakrální stavby
Architektonické poklady Třebíče
Bazilika, klášter či kostel, kaple nebo kaplička… Při toulkách městem se potkáte se sakrálními stavbami velice hojně. Už první osada vznikla po letech 1101 až 1104 v okolí benediktinského kláštera a město se rozrůstalo ve 13. století pod kostelem sv. Martina.
Její historie je spojena s dějinami třebíčského benediktinského kláštera. Se stavbou románské baziliky s gotickými prvky se pravděpodobně začalo v první polovině 13. století a byla zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie. Stavba značně utrpěla při obléhání města v roce 1468. V druhé polovině 17. století byla bazilika nově zasvěcena sv. Prokopovi a v letech 1725–1731 na ní byly provedeny barokní úpravy. Dnešní podobu pak získala díky úpravám v letech 1924–1935. V roce 2003 byla spolu s židovskou čtvrtí a Židovským hřbitovem zapsána na Seznam UNESCO.
Kostel byl založen ve druhé polovině 13. století benediktinským opatem Martinem. Po roce 1335 byla před kostelem postavena mohutná hranolová věž jako součást městského opevnění. Ve 40. letech 17. století proběhly v objektu barokní úpravy. V roce 1716 byla věž stavebně propojena s budovou kostela.
Kapucínský klášter a kostel Proměnění Páně
Historie kostela je spojena se vznikem jejkovského kapucínského kláštera. Základní kámen byl položen 3. června 1687 a objekty kláštera i kostela vyrostly v tradičním, umělecky nenáročném kapucínském stylu. Konventní kostel byl od kláštera oddělen v roce 1784, kdy byla zřízena Římskokatolická farnost Třebíč–Jejkov. Jejkovský klášter byl násilně zrušen komunisty v noci z 27. na 28. dubna 1950.
Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice
První zmínky o gotickém kostele jsou z roku 1468. V letech 1564–1573 byl kostel přestavěn v renesančním duchu, což dokazuje nejen renesanční sgrafito, ale i náhrobní epitaf na levé straně severní venkovní stěny. U kostela byl zřízen hřbitov, který nahradil původní pohřebiště při městských hradbách u kostela sv. Martina. V letech 1671–1677 byl kostel opraven.
Pravoslavný chrám sv. Václava a Ludmily
Nejmladší třebíčský kostel byl postavený na Gorazdově náměstí v letech 1939–1940 známým stavitelem pravoslavných chrámů, archimandritou Andrejem (Vsevolodem Kolomackým). Budova chrámu je křížového půdorysu v ruském stylu a reflektuje byzantsko-slovanské církevní stavby. Nad vstupní částí na severní straně je otevřená zvonice opatřená věžičkou s křížem. Celá stavba je zakončena větší pozlacenou kopulí s křížem.
Na Bráfově třídě byl postaven v roce 1910 kostel v secesním slohu podle návrhu architekta Zlatohlávka. Jednolodní stavba s věží vestavěnou do západního průčelí má podle reformované tradice jako ústřední místo kazatelnu a stůl Páně. Nad vchodem je umístěn znak církve: Kalich a Bible. Roku 1915 byla na průčelí kostela umístěna pamětní deska k pětistému výročí upálení Jana Husa.
Zadní synagoga, nazývaná také Nová synagoga, byla postavena kolem roku 1669. Její interiér je vyzdoben cennou barokní výmalbou z počátku 18. století. Budova synagogy sloužila k náboženským účelům do 20. let 20. století, poté byla využívána jako skladiště kůží a po druhé světové válce jako sklad zeleniny. V 90. letech 20. století prošla synagoga rozsáhlou rekonstrukcí a byla zpřístupněna veřejnosti. Na ženské galerii je dnes umístěna expozice s židovskou tématikou a model židovské čtvrti zachycující její stav kolem roku 1850.
V objektu se nachází modlitebna Církve československé husitské. Dnešní novogotická úprava barokní stavby pochází z let 1856–1857. Pro židovskou obec sloužila až do 2. světové války.
Kaple Povýšení sv. Kříže (Kostelíček)
Raně barokní kapli, lidově zvanou Kostelíček, postavil na Strážné hoře v letech 1644–1645 třebíčský zednický mistr Jan Fulík. Jednoduchá, ale výtvarně působivá a citlivě v dominantní poloze nad městem situovaná kaple má půdorys kříže a je členěna nárožními pilastry. Touto stavbou stavitel předstihl rozmach barokní architektury na Moravě o více než půl století.
